Odborná společnost: Praktičtí lékaři věnují až 50 procent času administrativě

Praktičtí lékaři považují za zbytečné například ruční vyplňování žádanek o vyšetření, povinná hlášení o spotřebovaných očkovacích látkách nebo potvrzení o schopnosti studovat vysokou školu. Foto: Pexels

Praktičtí lékaři musí věnovat zhruba 40 až 50 procent času v ordinaci administrativě. Společnost všeobecného lékařství  o tom informovala v tiskové zprávě. Nejvíc času lékaři věnují formulářům pro Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ), poukazům na lázeňskou péči a zprávám pro zdravotní pojišťovny. V Česku je zhruba 6800 praktických lékařů pro dospělé, každý z nich v průměru pečuje o tisíc až 1500 lidí.

„Je neuvěřitelné, že v dnešní technologicky vyspělé době nám chybí on-line komunikace v systému. Přepisujeme a opisujeme, posíláme si papíry jak v rámci polikliniky, tak po ČR,“ uvedl Otto Herber ze Společnosti všeobecného lékařství, který působí v Kralupech nad Vltavou.

Podle většiny lékařů těchto povinností navíc každoročně přibývá. Za zbytečné považují například ruční vyplňování žádanek o vyšetření, povinná hlášení o spotřebovaných očkovacích látkách nebo potvrzení o schopnosti studovat vysokou školu. „Za 30 let praxe jsem nezažil, že by někdo nemohl na vysoké škole studovat,“ dodal Herber.

Zbytečný lékařům přijde hlavně takzvaný lístek na peníze, kterým nemocný dokládá delší pracovní neschopnost ČSSZ. Pacienti si pro něj chodí jednou či dvakrát měsíčně. Zahájení a ukončení neschopnosti přitom instituci hlásí už formulářem o pracovní neschopnosti.

Zřejmě od příštího roku budou doktoři tyto formuláře včetně lístku na peníze posílat okresním správám ČSSZ elektronicky. Původně to mělo být od poloviny letošního roku, systém ale nebyl dostatečně připravený, proto ho lékaři odmítli. Sněmovna novelu, která účinnost odkládá, poslala do závěrečného kola schvalování, které se uskuteční v květnu.

Nové e-neschopenky by lékaři měli od ledna používat buď ve svém lékařském programu, nebo v aplikaci na portálu ČSSZ. Údaje pacienta budou díky tomu předem vyplněné, lékař vypíše diagnózu a datum začátku pracovní neschopnosti. Formulář odešle okresní sociální správě a vytiskne nemocnému jako průkaz. Zaměstnavatel informaci dostane do datové schránky, podrobnosti si může najít na portálu ČSSZ.

O řešení nadbytečné administrativy budou praktičtí lékaři diskutovat na odborné konferenci, kde se jich tento víkend v Praze setká přes 1400. Probírat budou také duševní a fyzické bolesti, možnosti využití konopí v léčbě, nebo reformu primární péče, kterou chystá ministerstvo zdravotnictví.

„Zavádění novinek obsažených v reformě je proces dlouhodobý, rozfázovaný v některých oblastech až na osm let. Některé aktivity musíme odzkoušet na pilotních projektech, protože ne vše, co je v zahraničí na západ od nás, lze automaticky přenést do podmínek v ČR,“ uvedl předseda Společnosti všeobecného lékařství Svatopluk Býma.

Češi navštíví praktika průměrně dvanáctkrát za rok. Praktičtí lékaři jsou podle Býma schopni vyřešit osmdesát procent zdravotních problémů, se kterými za nimi pacienti přijdou, za 15 procent nákladů zdravotního systému. Dalších 15 procent by měli zvládat ambulantní specialisté za 40 procent nákladů a za stejný podíl nákladů nemocnice pět procent zdravotní péče.